
Až
se mě jednou zeptáte, "kolik mám vlastně oblečení", nejspíš budu
chvilku zapírat a nakonec odpovím - že tak akorát… Do svého šatníku
Vás už ale raději nepozvu. Nechci totiž riskovat vaše zdraví, při sesunu oblečení,
které jsem do skříně (nejlépe celým tělem) vtlačila tak měsíc zpátky. Přivádí
mě to na myšlenku, proč „pro
všechny cardigany na světě“ skladuji oblečení, které jsem na sobě
neměla celý měsíc. A to mi věřte, několikrát jsem si během toho měsíce řekla - nemám co na sebe.
Dala jsem si tu práci a googlila nápady, které by můj šatník umírnily - aspoň do podoby aby šly zavřít dveře. A přesně o tyto nápady se s vámi dnes podělím!




